Ekonomika duševního zdraví - EKODUZ
|
|
|
) Zdůvodnění realizace a potřebnosti projektuVysoká zátěž v důsledku duševních onemocnění, varující populační projekce a především struktura péče o duševní zdraví, která odpovídá spíše poměrům sovětským než evropským, vedla Ministerstvo zdravotnictví České republiky k úsilí o reformu péče o duševní zdraví, resp. k přípravě Strategie reformy psychiatrické péče 2014-2020 (první fáze holistické Reformy péče o duševní zdraví). Reforma psychiatrie je také podněcována mezinárodními institucemi jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) a Evropská Unie (WHO 2005, 2013, EU 2005). Česká psychiatrie, především pak její sociální dimenze, totiž dodnes čelí dědictví komunismu, kdy jediný oficiálně akceptovatelný společenskovědní diskurs byl trivializovaný Marxismus a Pavlova fyziologie učení. Společenské problémy byly pokládány za rezidua kapitalismu, které vymizí jaksi spontánně s postupujícím komunismem. Komunitní služby pro duševně nemocné do takto definovaného rámce samozřejmě nezapadaly, a proto se začaly rozvíjet až po revoluci (Höschl et al. 2012). Jak již ale bylo zmíněno, jejich výzkum neprobíhá dosud a služby také nejsou systematicky rozvíjeny. To se má v rámci reformy změnit, a protože je nasnadě, že zdroje budou omezené v transformační a především v post-transformační fázi, přikládá Strategická projektová kancelář ministerstva zdravotnictví ekonomickým studiím vysokou prioritu. Projekt EKODUZ reflektuje výše popsanou výchozí situaci a nutnost ekonomických studií v souvislosti s reformou psychiatrie. EKODUZ dále navazuje na projekt Mapování stavu psychiatrické péče a jejího směřování v souladu se strategickými dokumenty ČR (a zahraničí) (Dlouhý in Raboch & Wenigová 2013: 147-156), kde je poukázáno na absenci či nedostatečnost ekonomických údajů a dat za zdravotně-sociální služby. EKODUZ rovněž reaguje na doporučení publikace Reforma systému psychiatrické péče: mezinárodní politika, zkušenost a doporučení vydanou kolektivem autorů z Psychiatrického centra Praha (Winkler et al., 2013), kde je apelováno na porozumění všem zdrojům, které plynou do systému a vztahům mezi nimi, a kde se dále v doporučeních klade důraz na poskytování finančně dostupných služeb a poskytování efektivní léčby. EKODUZ přinese detailní informace o tom, jakou finanční zátěž služeb o duševně nemocné nese MZČR, MPSV a jiní poskytovatelé těchto služeb. Dále poskytne rámec rozložení této péče, což připraví podmínky pro další vyjednávání o nastavení systému péče o duševně nemocné v budoucnu (podmínka k dlouhodobé udržitelnosti systému financování péče o duševně nemocné).Výstupy projektu EKODUZ dále způsobí, že v průběhu reformy se budou zavádět služby, které přináší maximální efekt v porovnání s investovanými prostředky. EKODUZ také umožní, že se účinnost jednotlivých kroků, intervencí a služeb v rámci péče o duševní zdraví bude kontinuálně vyhodnocovat podle transparentně nastavené metodiky.Přínosy projektu jsou tedy primárně určeny pro MZČR, MPSV a další nositele nákladů na duševní onemocnění (pojišťovny, zaměstnavatelé, duševně nemocní a jejich rodiny, ostatní poskytovatelé služeb). II) Popis předmětu plněníPředmět plněníPředmětem plnění veřejné zakázky je poskytnutí služby v rámci přípravy reformy péče o duševní zdraví, a to formou studie hodnocení nákladovosti duševních onemocnění, modelování nákladů na péči a tvorby metodiky pro hodnocení ekonomické efektivity a kvality služeb péče o duševní zdraví.Cíle předmětu plnění1) Studie nákladovosti duševních onemocněníUchazeč předloží jako součást nabídky metodiku, která bude obsahovat průběh celého procesu studie, od identifikace zdrojů dat, přes jejich sběr, až po způsob jejich vyhodnocení a interpretace, včetně možných omezení. Metodika bude obsahovat přístup zdola i shora. Důraz bude kladen na použití adekvátních a mezinárodně uznávaných přístupů a nástrojů.2) Studie modelování nákladů na péči o duševní zdravíUchazeče předloží jako součást nabídky metodiku popisující jaká data a jaké přístupy budou uplatněny v modelování nákladů na péči o duševní zdraví. Důraz bude kladen na provázanost modelů s reformou psychiatrické péče a zohlednění jak domácího tak mezinárodního kontextu. 3) Metodika ekonomických evaluací v péči o duševní zdravíUchazeč předloží jako součást nabídky popis obsahu poptávané metodické příručky pro ekonomické evaluace v péči o duševní zdraví včetně identifikace klíčových zdrojů, ze kterých bude vycházet. Důraz bude kladen na reflexi state-of-art v oboru a na prokázanou užitečnost metodiky pro reformu péče o duševní zdravíSpecifikace předmětu veřejné zakázkyZadavatel identifikoval a) potřebu vyhodnotit náklady na duševní onemocnění za pomoci přístupu zdola i shora, za účelem evaluace skutečných nákladů na duševní onemocnění včetně transparentní identifikace míry zátěže pro její jednotlivé nositele; b) potřebu modelovat náklady na péči o duševní zdraví za účelem efektivního nastavení procesů v rámci reformy péče o duševní zdraví; c) potřebu transparentního metodologického přístupu k hodnocení jednotlivých reformních kroků. Studie reflektující výše zmíněné potřeby je nezbytná pro efektivní řízení, strategii a udržitelnost reformy psychiatrické péče. Dodavatelem vytvořený podklad bude využit pro maximalizaci efektivity reformních opatření a také jako podklad pro jednání o dalším financování systému péče o duševní zdraví. Předmětem plnění bude vypracování ucelená a komplexní studie, která bude zahrnovat kompletní zajištění výše zmíněných potřeb. Studie bude reflektovat nejlepší aktuálně dostupnou metodologii, zahraniční zkušenosti a multidimenzionalitu problematiky týkající se duševního zdraví a nemoci. Studie bude zároveň obsahovat doporučení k zefektivnění reformy systému péče o duševní zdraví a vodítka pro přípravu dalšího financování systému péče o duševní zdraví. Hodnocení nákladovosti duševních onemocněníPrvní cílem veřejné zakázky je vyhodnocení současného stavu ekonomické zátěže způsobované duševními onemocnění včetně identifikace jednotlivých nositelů této zátěže a jejich podílu. Hodnocení musí zahrnovat jak přístup shora a tedy analýzu dat z dostupných databází jednotlivých nositelů nákladů a výdajů (především zdravotní pojišťovny a MPSV), tak přístup zdola, kdy je třeba zachytit nákladovost duševních onemocnění na úrovni umožňující specifikovat náklady na duševní onemocnění u reprezentativního vzorku individuálních pacientů. Evaluační otázky:1. Jaké jsou společenské náklady na nejzávažnější duševní onemocnění v ČR?2. Kdo je nositelem těchto nákladů a do jaké výše se na nich podílí? A konkrétněji, do jaké výše se na nákladech podílí sektor zdravotnictví, sektor sociální a sektor soukromý?3. Kdo a v jakém podílu financuje péči na duševní onemocnění v ČR? A konkrétněji, jaké jsou skutečné výdaje sektoru zdravotnictví a sektoru sociálního?4. Reflektuje stávající financování systému péče o duševní zdraví skutečné rozložení nákladů na duševní onemocnění?5. Jaké z analýz vyplývají doporučení pro další financování systému péče o duševní zdraví?Modelování nákladů na péči o duševní zdravíDruhým cílem veřejné zakázky je analýza nákladovosti systému péče o duševní zdraví, konkrétně těch služeb, které mají vzniknout v rámci reformy péče o duševní zdraví. Modelování nákladů na péči musí vycházet ze dvou hlavních zdrojů informací. Prvním jsou zdravotně-sociální služby aktuálně dostupné v ČR, druhým zdrojem jsou služby a intervence, které se ukazují býti cost-efektivní v mezinárodním měřítku.III) Předpokládaný termín splnění veřejné zakázky30. 6. 2014